První návrh na obnovu Mariánského sloupu byl zveřejněn v novinách Čech už 14. listopadu 1918. František Nosek, poslanec, prvorepublikový ministr vnitra a služebník Boží navrhl zřídit Odbor pro rekonstrukci Mariánského sloupu při Lidové akademii Lidové strany. Odbor v roce 1925 uspořádal velkou výstavu o Mariánském sloupu. Současně probíhala celonárodní sbírka na obnovu sloupu. Její výtěžek byl nakonec využit pro stavbu kostelů na okrajích Prahy, zejména nového kostela Panny Marie královny Míru na Lhotce. Důvodem byla blížící se 2. světová válka, která obnovu sloupu znemožnila.

Další iniciativou byla akce katolických studentů, sdružených v České lize akademické. Po válce inicioval obnovu Mariánského sloupu katolický Orel. Po roce 1948 byla i tato iniciativa zmařena nástupem komunistického režimu.

Záměr zhotovit sochu Panny Marie, která by se po změně poměrů mohla vrátit do Prahy, přednesli někdejší redaktoři Národní obrody 15. února 1949 na setkání členů Československé strany lidové v Ludwigsburgu. Myšlenku udržoval při životě zejména Emil Petřík ve svatoprokopském benediktinském opatství v Lisle u Chicaga ve státě Illinois v USA. Sochu Panny Marie nechali pro budoucí obnovený sloup zhotovit naši krajané ze svých sbírek. Byla zhotovena v roce 1954 papežským sochařem profesorem Alessandrem Monteleone v Římě a v roce 1955 slavnostně instalována v zahradě benediktinského kláštera v Lisle u Chicaga v USA.

Přehled činnosti společnosti od jejího vzniku

1990

Společnost byla založena v květnu v Praze. Jejím čestným předsedou se stal pražský arcibiskup kardinál František Tomášek. Náplní její činnosti bylo navázat na dřívější snahy o obnovu sloupu, které se po roce 1948 mohly svobodně rozvíjet už jen v exilu.

1992

Byl ustaven americkočeský výbor pro převoz sochy Panny Marie z Lisle do Prahy. Jeho předsedou za českou stranu se stal opat strahovského kláštera premonstrátů Michael Josef Pojezdný, zatímco americkou část výboru vedl František Šulc z Chicaga. Do kláštera sv. Prokopa v Lisle u Chicaga v USA odjeli na vlastní náklady dva členové společnosti, Emil Petřík a Karel Kavička, kteří byli zároveň členy nově ustaveného výboru.

1993

K 75. výročí stržení byl požehnán základní kámen sloupu, vsazený do dlažby na Staroměstském náměstí. Označoval místo, kde mariánský sloup stál. Byl v něm ve čtyřech jazycích vytesán nápis „Zde stál a opět bude stát Mariánský sloup.“ Slova v nápisu „a opět bude stát“ nechal magistrát odsekat. Po žádosti kardinála Miloslava Vlka o vydání sochy přijela v září do Prahy socha Panny Marie a byla slavnostně uvítána ve Strahovském klášteře. Přepravu sochy uhradili naši krajané v Americe, kteří se s ní rozloučili před cestou na slavnosti v Lisle. Díky svému původu se jí začalo říkat socha Panny Marie z exilu.

1994

Slavnostní instalace sochy Panny Marie z exilu v areálu strahovského kláštera a její požehnání pražským arcibiskupem kardinálem Miloslavem Vlkem se uskutečnily první sobotu v květnu. Byla uspořádána celonárodní pouť do Prahy, kterou navštívily tisíce lidí z Moravy i Čech. Po požehnání sochy, umístěné na sloupu nad Prahou, se všichni účastníci této slavnosti vydali na pěší pouť Prahou, která vedla ze Strahova do kláštera sv. Karla Boromejského pod Petřínem, k Pražskému Jezulátku, k Panně Marii pod řetězem, ke sv. Františkovi u Křížovníků, na Staroměstské náměstí na místo, kde stával sloup, a byla ukončena u Panny Marie před Týnem. Tuto pouť pořádal každoročně řád sv. Františka ve spolupráci se společností vždy 1. sobotu v měsíci květnu.

1995

Společnost se na základě hotových plánů, které od Pavla Naumana za 100 tisíc Kč odkoupil Václav Dajbych, rozhodla přistoupit k výrobě sloupu a vyhlásit na tento účel celonárodní sbírku.

1996

Bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovitele. Vítězem se stalo uskupení sochařů pod vedením akademického sochaře Petra Váni z Prahy, které si začalo říkat Mariánská kamenosochařská huť.

1997

Začaly práce na sochařské výzdobě. Byla pořízena lukoprenová forma dle originálních dílů torza sochy Panny Marie, které je uchováváno v pražském Lapidáriu. Práce vedl akademický sochař a restaurátor Jan Bradna. Po zhotovení formy ve štukatérské dílně pana Líbala v Praze byla odlita socha jako celek. Byly pořízeny dva odlitky – jeden zůstává jako doklad výchozího stavu bez retuše, druhý sloužil pro rekonstrukci chybějících částí.

Do funkce výkonného předsedy společnosti byl na valné hromadě 3. 11. 1997 zvolen Jan Bradna. Čestným předsedou společnosti se stal opat Michael Josef Pojezdný. Prvním místopředsedou společnosti a tiskovým mluvčím byl zvolen Karel Kavička, místopředsedou a pokladníkem Václav Dajbych a dalším místopředsedou Karel Kloud.

Karel Kavička na vlastní náklady navštívil českou misii ve Švýcarsku v Curychu a ve Winterthuru, kde besedoval s našimi krajany o činnosti společnosti. Následovala jeho návštěva na výročním setkání našich krajanů v Elwangen v Německu, kde jeho vystoupení vzbudilo velký ohlas.

1998

Byly zhotoveny první díly sloupu z výtěžku sbírky – schody, kuželky balustrády a další díly zábradlí ve spodní části sloupu. Na sádrovém odlitku sochy Panny Marie provedli akademičtí sochaři Miroslav Krátký a Karel Kronych rekonstrukci chybějící části sochy Panny Marie podle soustředěné dokumentace původního stavu a předali společnosti věrnou kopii díla Jana Jiřího Bendla ze 17. století. Tito sochaři rovněž zhotovili pro výstavu k 80. výročí stržení Mariánského sloupu, která se konala v klášteře premonstrátů v Praze na Strahově, sádrový model Mariánského sloupu v měřítku 1:10, jehož pořízení na své náklady zajistil Václav Dajbych.

Karel Kavička se vydal na vlastní náklady na dvouměsíční turné do Kanady a USA. Navštívil krajanskou farnost sv. Václava v Montrealu, českou farnost v Hamiltonu, farnost Panny Marie Svatohorské v Chicagu, texaské farnosti Victorii, Ganado, Prahu a East Bernard, Tucson v Arizoně, Los Angeles a San Francisco v Kalifornii a nakonec krajanskou farnost v New Yorku.

1999

Akademický sochař Petr Váňa zahájil práce na pískovcové soše Panny Marie, věrné kopii díla Jana Jiřího Bendla. Financování zhotovení sochy zajistil Martin Peroutka. Vedení společnosti navázalo kontakt s pražským magistrátem a požádalo o stavební povolení.

2000

Rok 2000 byl rokem desátého výročí vzniku společnosti, a tedy i rokem bilancování. Grémium společnosti tak učinilo na slavnostním zasedání konaném 14. června 2000 v Praze ve Strahovském klášteře za účasti hostů, zahraničních členů a zástupců Českého orla. Bylo konstatováno, že společnost prošla různými obdobími úspěchů i neúspěchů, ale situace dozrává k uskutečnění jejího poslání. Bylo zdůrazněno, že je třeba stále mít na zřeteli duchovní rozměr celé záležitosti a neustávat v modlitbách, jak nám připomínali naši biskupové při založení společnosti – pražský arcibiskup kardinál František Tomášek a olomoucký arcibiskup František Vaňák. K 14. 6. 2000 dosáhla hodnota zhotovených dílů sloupu 820 tisíc Kč. V kapli Staroměstské radnice je umístěn model mariánského sloupu, zhotovený pro výstavu v roce 1998.

2001

Rok 2001 byl rokem velkého pokroku. Skupina pěti kameníků z Mariánské kamenické huti odjela 24. února do severní Indie, kde vylomila blok pískovce pro dřík sloupu. Dva členové grémia, Václav Dajbych a Karel Kloud, pro tento účel darovali společnosti 300 tisíc Kč. Dřík byl přepraven námořní lodí do Hamburku, vlakem do Mělníka a v červnu byl dovezen do Prahy na divadelní lodi bratří Formanů. Dřík sloupu je vztyčen na zahradě kláštera sv. Karla Boromejského pod Petřínem, kde čeká na své umístění na Staroměstském náměstí.

2002

Na jaře byla uspořádána návštěva ateliéru akademického sochaře Petra Váni, jíž se zúčastnili zástupci památkové péče, Ivo Hlobil z Univerzity Karlovy, akademičtí sochaři, restaurátoři a další odborníci. Prohlédli si dokončovanou sochu Panny Marie, vznesli k ní připomínky a Petr Váňa pokračoval v jejím zhotovování. Při práci nepoužíval žádné moderní technické prostředky, ale jen klasická dláta a nástroje, jaké se v době zhotovení původní sochy používaly.

V březnu se konalo setkání s představiteli církve evangelické u synodního seniora Pavla Smetany v Praze. Na účet společnosti přišel peněžní dar od příslušníků církve Československé husitské s vyjádřením podpory. Také někteří členové církve bratrské naše dílo podporují.

V první polovině roku zemřeli dva členové společnosti: P. Josef Pazderka, dlouholetý misionář v Londýně, a P. Josef Šimčík, dlouholetý misionář v Curychu. Oba podporovali naši činnost morálně i finančně. Do té doby již vznikly kamenné stupně schodiště, balustráda, dlažba a dřík sloupu v celkové hodnotě 1 235 000 Kč. Společnost v tomto roce přijala 230 nových členů, převážně z Mariánské ligy v Brně a ve Znojmě, takže celkový počet registrovaných členů stoupl na 380. Výroční schůze se 4. listopadu 2002 konala v klášteře Křížovníků s červenou hvězdou v Platnéřské ulici v Praze. Po schůzi byla vzpomínková slavnost u základního kamene na Staroměstském náměstí.

2003

Rok 2003 připomněl jubilejní 85. výročí stržení sloupu. Celonárodní Mariánská pouť Prahou se konala v sobotu 3. května 2003 ve spolupráci s Národní radou sekulárního františkánského řádu a Ústředím Orla v Brně. Zúčastnili se jí i krajané z USA a tisíce poutníků z celé republiky. Dárci z vlasti i ze zahraničí věnovali celkem 2 000 000 Kč na obnovu architektonické části sloupu. Do společnosti vstoupilo dalších 150 nových členů, takže počet registrovaných členů překročil 500. Ve výroční den stržení sloupu, 3. listopadu 2003, byla při národní pouti do Prahy veřejnosti představena dokončená socha Panny Marie. Ta je dočasně umístěna na podstavci ve výklenku u jižního bočního vchodu chrámu Panny Marie před Týnem, přístupném z Celetné ulice. Podstavec hradil Václav Dajbych a sochu žehnal pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk.

2004

Po dokončení sochy Panny Marie a jejím umístění u bočního vchodu do chrámu Panny Marie před Týnem se toto místo stalo místem poutním. Každodenně sem lidé přicházejí, přinášejí květiny, modlí se k Panně Marii a prosí za své potřeby, rodiny i za náš národ. V listopadu se konala tradiční výroční schůze členů společnosti v refektáři kláštera Křížovníků v Praze, po níž následovala pobožnost u základního kamene a eucharistická slavnost u Panny Marie před Týnem.

2005

Grémium společnosti se rozhodlo opakovaně požádat pražský magistrát o souhlas s obnovou sloupu na Staroměstském náměstí. Žádost byla adresována primátorovi Pavlu Bémovi. Petr Váňa zahájil práce na korintské hlavici sloupu. Ve výroční den stržení sloupu se v 17 hodin uskutečnila tradiční pobožnost u základního kamene na Staroměstském náměstí. V krátké homilii bylo o perspektivě obnovy sloupu řečeno: „Praha čeká na zázrak!“ V 18 hodin se konala u Panny Marie před Týnem pontifikální eucharistická slavnost, jejímž hlavním celebrantem byl emeritní litoměřický biskup Mons. Josef Koukl. Po eucharistické slavnosti se vydal světelný průvod s obrazem Panny Marie Rynecké k nové soše Panny Marie a slavnost zakončila loretánská litanie.

2006

V pátek 3. listopadu 2006, při příležitosti 88. výročí stržení sloupu, se konalo v refektáři kláštera Křížovníků s červenou hvězdou výroční shromáždění společnosti. Předseda společnosti Jan Bradna podal zprávu o zatím neúspěšném jednání s Magistrátem hlavního města Prahy o souhlasu s obnovou sloupu. Společnost se rozhodla vydat k blížícímu se 90. výročí stržení sloupu novou publikaci. Po skončení shromáždění se konala vzpomínková slavnost u základního kamene a bohoslužba v kostele Panny Marie před Týnem. Po eucharistické slavnosti se světelný průvod se vzácným obrazem Panny Marie Rynecké, zachráněným profesorem Václavem Vilémem Štechem před stržením sloupu, vydal k soše Panny Marie. Slavnost byla zakončena zpívanou loretánskou litanií.

2007

Společnost vypsala nové výběrové řízení na zhotovení celé repliky sloupu. Vyhráli Petr Váňa s pěti dalšími kameníky z Mariánské kamenosochařské hutě. Společnost podala již třetí žádost o souhlas s obnovou sloupu na Staroměstském náměstí, která byla opět zamítnuta.

2008

Mariánská kamenosochařská huť pokračuje v pracích na jednotlivých dílech sloupu. Dne 5. června byly v zahradách kláštera sv. Karla Boromejského pod Petřínem představeny veřejnosti nové díly sloupu, zejména dřík z indického pískovce a nově opracované bloky z italského pískovce z Vitorchiana. K 30. září byla dokončena velká část architektury sloupu a pracovalo se na korintské hlavici. Společnost vydala novou publikaci Praha, mariánský sloup na Staroměstském náměstí k 90. výročí stržení Mariánského sloupu a 3. listopadu uspořádala v Praze celodenní vzpomínkový program, valnou hromadu, pobožnost u základního kamene i bohoslužbu u Panny Marie před Týnem. K tomuto datu bylo dokončeno téměř 80 % architektury sloupu.

2009

Práce na výrobě dílů sloupu pokračují. V březnu byl do ateliéru Mariánské kamenické huti převezen z Mrákotína nový blok žuly pro sanktuář, staticky nejnáročnější část architektury sloupu, a v květnu se v Praze uskutečnila generální zkouška sestavení mariánského sloupu. Grémium podpořilo petiční výbor za obnovu sloupu a během roku se sešly tisíce podpisů na petičních arších i v elektronické petici. V září byla v Muzeu Karlova mostu zahájena výstava Příběh Mariánského sloupu a pro obnovený sloup byla zhotovena kopie obrazu Panny Marie Rynecké, požehnaná Benediktem XVI. při eucharistické slavnosti v Brně-Tuřanech. Při listopadovém jednání grémia společnost informovala, že v průběhu roku přijala přibližně 360 tisíc Kč a téměř 300 tisíc Kč uhradila Mariánské kamenické huti za vyrobené díly architektury sloupu.

2010

Práce na zbývajících dílech sloupu pokračují. Společnost dále jedná s pražskými úřady o souhlasu s umístěním sloupu na Staroměstském náměstí. Hotové architektonické části jsou průběžně uloženy na různých místech: dlažba, madla a kuželky v kasematech v Jaroměři-Josefově, sokl a dřík zkušebně sestaveny na zahradě kláštera sv. Karla Boromejského pod Petřínem, korintská hlavice v ateliéru Petra Váni v Karlíku u Prahy.

2011

Grémium společnosti v únoru projednalo podání žádosti o stavební povolení k obnově Mariánského sloupu. Zástupci společnosti se 5. května zúčastnili odborné debaty o obnově Staroměstského náměstí a Mariánská kamenosochařská huť mezitím dokončovala další části architektury sloupu a na podzim byly zajištěny i čtyři poslední pískovcové bloky pro podstavce sousoší andělů, darované čtyřmi rytířskými řády. Rok uzavřela výroční schůze společnosti a tradiční pietní připomínka 93. výročí stržení sloupu.

2012

Dvanáctičlenná expertní komise v čele s rektorem AVU Jiřím Kotalíkem, jmenovaná Radou hl. m. Prahy, po několika letech jednání doporučila umístit volnou repliku Mariánského sloupu. Zároveň navrhla na místě zničeného křídla Staroměstské radnice postavit tři domy v historizujícím středověkém stylu a obnovit Krennův dům i Krocínovu kašnu. Návrat sloupu veřejně podpořil primátor Bohuslav Svoboda. Na podzim společnost uspořádala tradiční vzpomínkový den k 94. výročí stržení sloupu.

2013

Kameníci pokračují ve výrobě a opracování zbývajících dílů sloupu. Zhotoveno už je všech 24 bloků pískovce tvořících zvýšený základ sloupu. Rada hlavního města Prahy vyslovila 26. března souhlas s realizací stavby a uzavřela se společností smlouvu o jejím provedení, která sloužila jako právní základ pro návazné stavební řízení.

2014

Mariánská kamenosochařská huť dokončuje architektoniku sloupu. Kompletně jsou dokončeny dlažba, schodišťové stupně, kuželky balustrády i barokní madla. 20. října bylo vydáno závazné stanovisko Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy, které připustilo rekonstrukci sloupu v podobě, kterou společnost navrhovala, a stanovilo provedení archeologického průzkumu jako jednu z podmínek.

2015

V říjnu proběhl archeologický průzkum, který financoval Eugen Kukla. Na místě se našly dochované základy sloupu, které se přesně zdokumentovaly. Jejich objev měl velký význam. O dva roky později totiž úřad dospěl k závěru, že je možné považovat stavbu za renovaci s využitím stávajících částí stavby, pro které nebylo potřebné stavební povolení.

2016

Mariánská kamenosochařská huť pod vedením akademického sochaře Petra Váni dokončuje zbývající části architektoniky. Hotové díly čekají v depozitářích na povolení k instalaci. Společnost podala na Úřad městské části Praha 1 hotový projekt obnovy Mariánského sloupu, pro který bylo třeba získat přes třicet různých razítek a povolení od dotčených orgánů.

2017

Mariánská kamenosochařská huť, která pracovala na architektuře sloupu více než 15 let bez nároku na mzdu, dokončila veškerou architekturu Mariánského sloupu. Celková váha opracovaných dílů činila 118 tun. V červenci vydal stavební úřad Prahy rozhodnutí o umístění stavby.

Subjekty CČSH, České studny, Exulant, KMS, Ne základnám ČR, Nový život a Veritas se snažily ideologickými námitkami přerušit či alespoň zdržet projednávání žádosti. Když neuspěly ani s odvoláním, které posuzoval Magistrát hlavního města Prahy, začaly apelovat na pražskou politickou reprezentaci, aby svého cíle dosáhly usnesením zastupitelstva. Pražské zastupitelstvo po tříhodinové debatě 14. září 2017 projednalo petice občanů pro a proti umístění sloupu – petici pro podepsalo 3 048 lidí, petici proti 1 084 lidí. Přesto zastupitelstvo odvolalo svůj souhlas s využitím pozemků pro instalaci sloupu a uložilo radě učinit kroky k rozvázání smluvních závazků do konce roku 2017. Stále však zůstával v platnosti zákon, který nařizuje, že orgány hlavního města (zastupitelstvo) nesmějí zasahovat do výkonu přenesené působnosti (stavebního úřadu). Společnost si toho byla vědoma a politickým tlakům neustoupila.

2018

Společnost zahájila novou petici, kterou podepsalo přes 16 tisíc sympatizantů z celé republiky. Říjnové volby do pražského zastupitelstva přinesly zlom – poprvé od jejich vzniku se do něj nedostali komunisté. Pod uzavírací klauzulí zůstali také sociální demokraté a zelení. Všechny tyto tři strany dříve jednotně hlasovaly proti obnově sloupu. Uplynulo 100 let od jeho stržení. Přes veškeré úsilí společnosti a dokončenou fyzickou přípravu sloupu se jeho obnova na Staroměstském náměstí v jubilejním roce nepodařila. Připravené díly sloupu byly nadále uloženy v depozitářích a čekaly na povolení k instalaci.

Až zpětně však vyšlo najevo, že rozhodnutí o umístění stavby nabylo právní moci k 21. červenci 2018. K tomuto závěru dospěl Magistrát hlavního města Prahy o půl roku později, když prošetřoval odvolání proti územnímu rozhodnutí Městské části Praha 1. Od tohoto data však společnosti běžela neúprosná dvouletá lhůta pro zahájení stavby, kterou však zahájit nemohla, protože jí Technická správa komunikací odmítla vydat souhlas se zřízením záboru s poukazem na dřívější usnesení zastupitelstva.

2019

Společnost pokračovala v intenzivních politických jednáních. V červnu Petr Váňa přepravil všechny díly mariánského sloupu do přístaviště Pražských Benátek, kde se s nimi mohla veřejnost seznámit. Téhož měsíce zaslalo 26 českých historiků umění, z nichž tři byli z KTF UK, otevřený dopis primátorovi Prahy, který mu poskytl ideologické argumenty proti obnově sloupu. Mezitím se nebezpečně blížila dvouletá lhůta, po jejímž uplynutí by územní rozhodnutí i se všemi vyjádřeními dotčených orgánů pozbylo své platnosti. Petr Váňa na Staroměstském náměstí uspořádal happening, při němž ostentativně vyňal dlažební kostky v místě, kde měl být sloup umístěn. Na pokyn primátora pak na toto místo městská policie zaparkovala svůj vůz, aby zabránila zahájení stavby. V tu chvíli se mohlo zdát, že rozhodnutí o umístění stavby nakonec propadne, ale zpětně vyšlo najevo, že se díky této iniciativě podařilo stavbu de iure zahájit.

Primátor v médiích dokonce použil šokující srovnání Mariánského sloupu s bývalým pomníkem Stalina na Letné. Piráti ho nijak nepostihli, což naznačovalo, že tento výrok odpovídal postoji celé strany. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka po něm pak požadoval veřejnou omluvu a sám sehrál klíčovou roli také tím, že neustoupil tlakům a hrozbám kvůli údajnému narušení ekumenismu.

Díky podpoře Jiřího Ovčáčka jednalo vedení společnosti na Pražském hradě. Obnova mariánského sloupu tak získala tichou politickou podporu tehdejšího prezidenta republiky Miloše Zemana. Nový zastupitel Ivan Pilný pronesl důležitý projev, ve kterém prohlásil, že obnovu Mariánského sloupu podpoří a že požádá své nové kolegy v klubu, aby hlasovali stejně. Jan Wolf díky tomuto postoji mohl počítat se všemi šesti hlasy nových zastupitelů, které potřeboval pro zvrácení usnesení z roku 2017.

2020

23. ledna se v Zastupitelstvu hlavního města Prahy konalo klíčové hlasování. Proti obnově vystoupily zástupkyně radikálních hnutí XR i KSČM, jejíž představitelka pronesla natolik nenávistný projev, že za předkladatelem tisku Janem Wolfem přišla předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija a oznámila mu, že pro obnovení sloupu budou vedle dosavadních dvanácti hlasovat ještě další dva zastupitelé, pokud by to bylo potřeba. Nakonec pro obnovu sloupu hlasovalo celkem 34 zastupitelů. Jednotně proti hlasovala jen pirátská strana. Doporučení respektované odborné komise tak bylo potvrzeno demokraticky zvoleným zastupitelstvem. Další obstrukcí ze strany města byl však poplatek za zábor náměstí nutný pro stavbu ve výši převyšující 1 milion Kč, který byl vyčíslen tak, jako by se jednalo o standardní komerční nájem náměstí, nikoli o obnovu historické městské památky ze sbírky občanů.

Stavbu sloupu zahájili 17. února kameníci pod vedením akademického sochaře Petra Váni. O několik měsíců později, 4. června, byl osazen dřík a socha Panny Marie. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka požehnal v sobotu 15. srpna, o svátku Nanebevzetí Panny Marie, obnovený sloup za velké účasti věřících z celé země. V září pražské zastupitelstvo zrušilo nesmyslně vyměřený poplatek za zábor. V prosinci zemřel předseda společnosti Václav Dajbych, který se velkou měrou zasloužil o obnovu sloupu. Rekviem se konalo v kostele Panny Marie před Týnem, hlavním celebrantem byl kardinál Dominik Duka.

2021

V červnu byl na valné hromadě zvolen nový předseda Karel Kloud. Společnost si 15. srpna připomněla první výročí obnoveného Mariánského sloupu slavnostním shromážděním na Staroměstském náměstí. V říjnu se na pražském arcibiskupství konal slavnostní večer s oceněním. Společnost zároveň zahájila intenzivní přípravy na dokončení sochařské výzdoby sloupu – čtyř sousoší bojujících andělů, která jsou neoddělitelnou součástí původního díla Jana Jiřího Bendla.

2022

Společnost vedla náročná jednání o podobě nových soch s památkovou péčí, historiky umění, sochaři a restaurátory. Na čtyřech sousoších andělů pracovali přední čeští akademičtí sochaři. V červnu si společnost připomněla druhé výročí obnovení sloupu. U Mariánského sloupu se v den své intronizace pomodlil nový pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner.

2023

Práce na sochařské výzdobě sloupu pokračovaly. Na sousoších andělů pracovali akademičtí sochaři Petr Váňa (anděl s klíčem), Jiří Kačer (anděl s plamenným mečem), profesor Petr Siegl (anděl s prostým mečem) a Vojtěch Adamec se svým žákem Jakubem Lipavským (anděl s křížem). V září zemřel rytíř Petr Řehoř, stavitel a velký dobrodinec společnosti, jehož firma se podílela na realizaci obnovy sloupu.

2024

Na čtyři sokly obnoveného Mariánského sloupu byla 8. ledna osazena tři nová sousoší andělů. Čtvrtý sokl zůstal dočasně volný. Kardinál Dominik Duka při slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna požehnal třem nově osazeným sousoším andělů. Ve výroční den svatořečení sv. Anežky České, 12. listopadu, bylo osazeno čtvrté sousoší. Kovové atributy všech soch zhotovil kovář Petr Kozák.

2025

Sochařská výzdoba Mariánského sloupu byla dokončena 23. dubna. Petr Váňa se svými spolupracovníky osadil chybějící křídla na poslední sousoší andělů. Páté výročí obnovení sloupu si společnost připomněla 4. června. V létě společnost vyhlásila veřejnou sochařskou soutěž na zhotovení sochy sv. archanděla Michaela. Při slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehnal 15. srpna pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner poslední osazenou sochu anděla.

Kardinál Dominik Duka, který požehnal obnovený sloup a patřil k významným podporovatelům společnosti, zemřel 5. listopadu. V prosinci zemřel také Martin Peroutka, který daroval blok pískovce pro sochu Panny Marie.

2026

Společnost žádá magistrát o povolení k oplechování vodorovných ploch a říms sloupu olověným plechem, aby se omezilo zatékání vody.