Zápis z Pamětní knihy Starého Města pražského z roku 1650
Jak jsme slíbili, zveřejňujeme znění německy psaného textu s českým nadpisem z Pamětní knihy Starého Města pražského (Antiqua civitas Pragensis), datovaný 22. dubna 1650. Z textu vyplývá, že dohledem nad celou stavbou Mariánského sloupu byl pověřen pražský měšťan Dionýsos Misseroni, řečeno dnešním označením - hlavní architekt Pražského hradu. Kromě toho byl také správcem královských sbírek. Jeho rodina vlastnila vzácný gotický obraz Panny Marie Rynecké, vložený do malé kaple v podstavci sloupu. Dionýsos Misseroni s velkou pravděpodobností vybral zhotovitele celého díla, sochaře Jana Jiřího Bendla.
Volný překlad zápisu:
V příčině vyzdvižení sloupu Blahoslavené Panny Marie
Z (titulu) římského císařského a též uherského a českého královského majestátu, skutečných tajných i jiných radů, komořího, ustanoveného královského místodržitelství, nejvyššího pana zemského úředníka a velitele lancknechtů v království českém, jeho excelence a milosti … vůči těmž nejctihodnějším a též počestným, zkušeným …. purkmistrovi a radě královského starého města pražského tímto dávají najevo; A protož vysoce řečení jejich majestáti sloup nejsvětější Matky Boží na Staroměstském náměstí vztyčit – avšak tím způsobem, že oni tuto stavbu královskému správci pokladu, nejctihodnějšímu panu Dionysiu Missironimu // nejmilostivěji svěří, - tak že oni (městské představenstvo) zmíněnému Missironimu, v tom místě pokud možno k ruce jsou povinni zůstati, …… nejmilostivěji předepisují. Jakž (se) tímto nařizuje na městě a ve jménu více nej…… jeho majestátu vysoce… královského pana místodržitele a týž milosti, aby oni ke skutečné spolupráci, a onomu Misserironimu, k urychlení tohoto díla veškerou přínosnou pomoc a asistenci byli povinni vykonati.
B(ernard) J(an) Martinic
Heřman Černín
J(indřich) W(olf) Berka hrabě Hovora (z Dubé a Lipé)
Jan Hartvík z Nostic
Vilém Albrecht z Kolovrat
Bedřich z Věžníku
Z usnesení české kanceláře
v Praze 22. dubna roku 1650
A základní kámen Mariánského sloupu byl skutečně položen o čtyři dny později, dne 26. dubna 1650. Za několik dnů (26. 4. 2018) to bude právě 368 let.
Fotokopie zápisu pořídil Mgr. Libor Gottfried z Prahy, z němčiny volný překlad pořídil: Mgr. Vít Němec z Olomouce. Oběma srdečně děkujeme.
Náhledy fotografií ze složky Pamětní kniha hl. města Prahy zápisy
