Vyjádření k odpovědi Dominika kardinála Duky
Akademický sochař Jan Bradna, náš přední český restaurátor s celoživotními restaurátorskými zkušenostmi z restaurování těch nejvýznamnějších kulturních památek, bývalý dlouholetý předseda Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, který rekonstrukci sloupu po odborné a umělecké stránce řídí a garantuje napsal:
V lednu tohoto roku poslal kardinál Dominik Duka jménem České biskupské konference písemné stanovisko k obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Je zde oznámeno, že mariánský sloup má být postaven v duchu ekumeny, pouze se sochou Panny Marie a tedy bez další sochařské výzdoby. Protože další sochařskou výzdobu tvoří sochy andělů bojujících se zlem, rozumíme tomu tak, že sochařskou výzdobou, která zde nemá být, jsou právě tito andělé. Je udivující, že v katolické církvi nejsou k takovýmto jednáním přizváni zástupci Společnosti pro obnovu mariánského sloupu, ale toto rozhodnutí je jim pouze oznámeno. Již jsme si zvykli, že my, kteří jsme tuto práci započali a s velkými obětmi ji realizovali, jsme ti poslední, se kterými se strany, jež o věci rozhodují, radí. My, kdo jsme přes velké překážky, obtíže a protivenství celou věc dokázali, stojíme nyní v roli, kdy máme přijmout rozhodnutí vyšších míst, k němuž jsme se nemohli ani vyjádřit. Jsme katolíci a ctitelé Panny Marie a celou práci děláme hlavně z úcty k ní. Jsme ale i znalci oboru sochařství, restaurátorství i památkové péče a její teorie. Tato odborná část práce nebyla v jednáních, ze kterých vzešlo dané rozhodnutí, asi nebyla vůbec vzata v úvahu Patrně ti, kdo mohli dospět k tomuto rozhodnutí, nemají ani tušení, že zmíněné obory existují a že hrají velkou roli v záměru i v realizaci celého díla. V jedno se na tomto tématu slučuje stránka duchovní, umělecká a památková. Když nám v r. 1998 pan Martin Peroutka nabídl velký peněžní dar na obnovu mariánského sloupu, rozhodli jsme, aby za tyto peníze byla zhotovena podle originálu s částečnou rekonstrukcí kopie sochy Panny Marie v kameni, protože to je nejdůležitější, centrální část sloupu. Socha byla v r. 2003 osazena u chrámu Matky Boží před Týnem, kde očekává své vyvýšení na sloup na Staroměstském náměstí. Byla také dokončena výroba všech dílů architektury.
Společnost měla vždy v záměru své práce rozdělit osazení mariánského sloupu na dvě etapy. Nejdříve v prvé etapě sesadit architekturu, vztyčit sloup a na něj osadit sochu Panny Marie. Tyto části jsou hotové. Později, ve druhé etapě, postupně osazovat sochy andělů. Tak je to i napsáno v „Závazném stanovisku“, které na základě dodané dokumentace vydal v r. 2013 pražský magistrát. (Závazné stanovisko je úřední odborné rozhodnutí a nelze je bez udání vážných a reálných důvodů měnit.) Sochy andělů jsou tři, protože čtvrtou rozbila pruská dělová koule při dobývání Prahy v r. 1757. Socha byla nahrazena nezdařilou replikou až po stu let a ještě v r. 1904 ji při opravě sloupu rozbil padající trám. Bylo dohodnuto a chváleno, že sochy andělů budou na sloup osazovány postupně. Jako náhrada čtvrtého anděla bylo v žádosti navrženo, aby tato socha mohla být nahrazena novou moderní plastikou nebo kompozicí, která by se vstřícně obracela směrem k popravišti představitelů stavovského povstání. To mělo být tím usmiřujícím ekumenickým gestem. Návrh, formulovaný ak. soch. Janem Bradnou, nebyl v závazném stanovisku schválen. Jeho mottem bylo „na obnovený starý kmen naroubovat nový roub, tj. nový směr a vztahy s evangelickými církvemi“. Andělé bojující s ďábly jsou i na předcházejících mariánských sloupech ve Vídni a v Mnichově. Tam jsou to spíše roztomilé postavičky andílků. V Praze, která po dlouhé tři měsíce bojovala s velkou přesilou Švédů, jsou to opravdoví bojující muži. Autor sousoší J.J. Bendl, který se krátce před obléháním Prahy vrátil z dvouletého studijního pobytu v Římě, musel téměř určitě také se zbraní v ruce bojovat. Bylo totiž přísně nařízeno, že každý muž jakéhokoli stavu, který unese zbraň, musí bojovat. Proto i Bendl a jeho tři pomocníci, kteří na sochách pracovali, vložili do svých děl asi všechny zážitky z bojů. Už od počátku naší práce jsou sochy andělů spornou otázkou. Andělé – mužské postavy – bojují zbraněmi s ďábly, lvem a drakem – hydrou. Po zážitcích tříměsíčních bojů jsou snad tyto atributy srozumitelné a není třeba v nich hledat něco jiného. Nevím, jakým právem si někdo na sebe vztahuje slova žalmu 91 (90) „Po zmiji a hadu budeš kráčet, šlapat budeš po lvu i draku…“ A Zjevení sv. Jana 11, 12, 13 na prvém listě. Tyto atributy jsou pod nohama andělů. Pokud si někdo tato slova žalmu vztahuje na sebe, je to jeho věc, proto ale neuděláme rekonstrukci mariánského sloupu jen polovičatou. Každá práce nebo obor má své zásady, řády a předpisy. My se toto vždy snažíme přesně dodržovat a nyní bez bližšího vysvětlení a jednání máme mlčet. V roce 2007 bylo na mezinárodní úrovni formulováno pět základních podmínek, které musejí být dodrženy, jestliže má být obnovena neexistující památka. V našem návrhu rekonstrukce mariánského sloupu byly problémy obnovy na tyto body aplikovány. Žádný odborník v památkové péči neměl proti nim žádné námitky. Proto nesouhlasíme s tím, abychom se bez udání důvodů podřídili zaslanému rozhodnutí.
Jinou a téměř jedinou obnovenou neexistující památkou u nás je Betlémská kaple. Byla zbořena v roce 1786, v době rušení a boření i katolických kostelů. Na jejím místě byla nejdříve ohrada se stavebním materiálem, v 19. stol. postaven řadový činžovní dům. Ten byl po roce 1948 zbořen a místo něho postavena zcela nová Betlémská kaple, dokončená v roce 1953. Stále stojí, je navštěvována jako historická památka a jsou zde různé akce. Nikdy jsme neslyšeli, že by z řad katolíků dříve i nyní byly proti této obnově nějaké stížnosti a nebo že bychom si my, katolíci, kladli ohledně její existence nějaké výhrady či podmínky. Na průčelí chrámu Matky Boží před Týnem byl v nedávné době osazen kalich. Tento kostel byl stavěn katolíky od poloviny 14. století na místě staršího. Byl zabrán husity a dlouhou dobu jej užívali podobojí. Neznáme také žádné námitky z řad katolíků proti přítomnosti pomníku M.J. Husa na Staroměstském náměstí. M.J. Hus byl velkým ctitelem Panny Marie a k její poctě napsal krásnou modlitbu, která je aktuální i dnes. Proto žádáme, aby naše vztahy byly rovnoprávné.
Ideálním řešením by nyní bylo postavit mariánský sloup pouze se sochou Panny Marie. Sochy andělů stejně nejsou ještě hotové a vytvoření jejich kopií bude trvat několik let. Byli bychom rádi, kdyby se postavení mariánského sloupu mohlo nyní uskutečnit a platným smluvním zápisem by bylo řečeno, že sochy andělů budou dodávány postupně. Přijdou noví lidé, nová generace, doufejme i jiné názory a vztahy. Jiný záměr než vzájemné smíření jsme svou prací na obnově mariánského sloupu nikdy neměli. Ale vstřícnost a snahu zlepšit naše vztahy musejí mít obě strany.
