To řekl jako své nejvnitřnější přesvědčení redaktoru Katolického týdeníku akademický sochař Petr Váňa, který již několik roků pracuje se svými kolegy na obnově Mariánského sloupu v Praze. Uveřejňujeme několik částí tohoto rozhovoru:
„Když jsem byl přizván, abych pracoval pro Společnost pro obnovu Mariánského sloupu v Praze, vůbec jsem netušil, do čeho jdu. Až když jsem se pustil do práce, uvědomil jsem si, že pracuji vlastně s Bendlem. Ten vytvořil sochu Panny Marie jako nádherný příběh, který začíná u jejích nohou, ty šlapou po hlavě draka, od tohoto bodu se pak odvíjí spirála jako prohnutý luk, který se natáčí nahoru a pokračuje až do pohledu Panny Marie. Ta hmota kamene najednou ožívá a z napětí mezi kamenem a dlátem sochaře vzniká krása. Panna Maria je téma krásy, opravdové vnitřní nádhery!
Když na něčem pracujete dlouhou dobu, samozřejmě v sobě chováte naději, že to neděláte zbytečně. Mariánský sloup by však měl stát na Staroměstském náměstí i z mnoha dalších důvodů. Patří tam po kompoziční, architektonické či sochařské stránce. A také po té lidské: sochař takového formátu, jako byl Bendl, vytvořil sochu, kterou mu někdo rozbil. Z hlouposti či vášně tomu velikému člověku vzal kus jeho sochařského života. A každou křivdu je potřebné napravit.
Dokážu pochopit člověka, který si klekne a modlí se u sochy. Pokud se nemodlí k té soše, ale u ní, nejen že to dokážu pochopit, ale sám to taky dělám. Socha je jakoby klíč, který někam vede, a člověk má touhu odemknout a podívat se kam. Sama o sobě je obyčejným kusem kamene. Objevíte-li v ní ale její příběh, můžete se stát i vy jeho součástí. Bylo to právě u sochy Panny Marie. Najednou jsem měl velkou chuť se modlit. Byla to tak intenzivní chvíle, že jsem ani nevěděl, zda budu schopen práci vůbec dokončit. A pak už jsem se jen díval na své ruce. A ony tvořily…“
(Popis zážitku sochaře Petra Váni, když v Lapidáriu Hl. města Prahy, za přítomnosti originálu hlavy Panny Marie, dokončoval její tvář). Celý rozhovor s redaktorem Milošem Szabo byl otištěn v Katolickém týdeníku č. 19, (5. - 11. května 2009) na straně 12. Doporučujeme Vám ho k přečtení.**
