Informace o současnosti a budoucnosti obnovy Mariánského sloupu
Přinášíme vyjádření Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze k současnému stavu a budoucnosti obnovy sloupu, které napsal na počátku července 2015 pro Katolický týdeník místopředseda Společnosti akademický sochař Jan Bradna. KT článek nezveřejnil. Proto jeho text nyní zveřejňujeme na stránkách Společnosti.
Mezititulky Karel Kavička
Nepřesná zpráva v KT o Mariánském sloupu. Radní zamítli poskytnout příspěvek na archeologický průzkum
V příloze 22. čísla KT vyšel ve zprávách o pražské arcidiecézi článek s názvem Radní odmítli mariánský sloup, s podtitulkem „Zklamání v táboře stoupenců obnovy mariánského sloupu zavládlo minulý týden poté, co pražští radní návrh na jeho opětovné vztyčení na Staroměstském náměstí zamítli.“
Tato zpráva je nepřesná. Historie obnovy mariánského sloupu se v posledních letech vyvíjela takto: Dne 26. 3. 2012 navrhl primátor doc. MUDr. Bohuslav Svoboda vrátit rekonstruovaný mariánský sloup na Staroměstské náměstí již v r. 2014. Za tento návrh jsme byli velmi vděčni. I když socha Panny Marie a architektura sloupu byly již vysekané, k tomuto termínu ještě ale nebyly vytvořeny administrativní podmínky nutné pro realizaci osazení. V únoru a červenci 2013 byly na pražský magistrát odevzdány dvě rozsáhlé písemné a fotografické dokumentace zdůvodňující obnovu sloupu po stránce historicko - dokumentační, restaurátorské, sochařské a památkářské. Tyto dokumentace byly po náležitém prostudování a projednání odborníky schváleny a na jejich základě bylo vydáno „Závazné stanovisko“, tj. památkové rozhodnutí, že je možno po odborné stránce mariánský sloup obnovit. V té době – 26. 3. 2013 - se rada hl. města usnesla hlasováním mariánský sloup na Staroměstském náměstí obnovit. K obnově mariánského sloupu se také souhlasně vyjádřila řada předních odborníků památkové péče. Po nástupu primátora Tomáše Hudečka veškeré snahy ze strany magistrátu ustaly.
V té době stále probíhala jednání o získání všech povolení, která jsou ke stavbě nutná. Jedním z nich je i archeologický průzkum místa, na kterém sloup stál a, jak stále věříme, zase bude stát. O umožnění archeologického průzkumu Společnost žádala již v r. 2005. Žádost byla zamítnuta. Architektura mariánského sloupu byla z přivezených bloků kamene sekána přímo na Staroměstském náměstí. Sochy byly tesány v dílně autora J. J. Bendla a na náměstí dovezeny již hotové. Je předpoklad, že z odpadového materiálu architektury byl alespoň zčásti zhotoven základ pro sloup. Získali bychom vzorky kamene a možná i některé menší opracované části, které byly při osazování z vyhotovených kusů, např. schodů nebo madel, odseknuty. Tím bychom při zhotovování dílů architektury sloupu získali ještě další důležité informace k těm, které již máme. Je také předpoklad, že v základu je schránka se zakládací listinou, protože ve hmotě architektury, která byla z rozhodnutí magistrátu rychle odvážena před příjezdem presidenta Masaryka 20. 12. 1918, „aby troskami nebyl pohoršen jeho zahraniční doprovod“, nalezena nebyla. Tomuto rychlému rozebírání byl přítomen archivář hl. m. Prahy Dr. Václav Vojtíšek, který čekal, zda v nadzemní části bude schránka nalezena, aby ji uschoval. Když schránku nenašel, doporučil, aby byla hledána při otevření základu. Původní výška terénu Staroměstského náměstí byla dávno ještě před vznikem mariánského sloupu v průběhu staletí postupně zvyšována asi o 4 m, aby náměstí nebylo zaplavováno povodněmi. Proto je průzkum původního základu i celého terénu neobyčejně nutný nejen pro historický průzkum, ale také pro zjištění reálné nosnosti základu, a zda musí být zpevněn.
Reakce ČT 24
Nyní, když se zdálo, že se celá dvacetipětiletá práce chýlí ke konci, dovolili jsme si poprvé požádat dne magistrát o příspěvek 170 tisíc na tento průzkum. Rada hl. města ale 19. 5. 2015 odhlasovala, že peníze na tuto práci nedá. To bylo ono záporné hlasování. ČT reagovala 20. 6. na toto rozhodnutí velmi pružně druhým uvedením pořadu ČT24 „Historie ČS“ (poprvé byl vysílán 22. 12. 2012). Tři lidé debatovali s moderátorkou PhDr. Marií Šedivou – Koldinskou o historii a obnově mariánského sloupu. Jeden byl zásadně proti, druhému to bylo celkem lhostejné, třetí se pohyboval mezi nimi. My, příznivci a realizátoři obnovy jsme byli v předtočených střihových vstupech do této debaty pouze vsunováni, takže jsme nemohli zareagovat na odlišné nebo nepravdivé názory. Proti tomuto postupu, kdy druhá strana nemá možnost do diskuse vstupovat, jsem dopisem protestoval u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Bylo nám sděleno, že vše bylo v pořádku. Nyní, po zamítnutí příspěvku, byl pořad opakován, asi aby utvrdil dojem, že nemáme pravdu. Mariánský sloup nebyl církevním majetkem, nýbrž majetkem města. Společnost pro obnovu mariánského sloupu hodlá hlavnímu městu darovat výsledek své dlouholeté práce, kterou konáme zadarmo pro tuto dobrou věc. Nyní při obnově na náklady, hlavně ceny kamene a platby kameníkům, jsme vybrali od dárců zde doma v Čechách, na Moravě, ale také na Slovensku a od našich krajanů z ciziny, téměř 3 miliony Kč. Město Praha žádný přípěvek nedalo a nyní odmítlo dát i těch 170 tisíc.
Sbírka na úhradu archeologického průzkumu
Nezbývá nám opět nic jiného, než se znovu obrátit na Vás, věřící křesťany a katolíky, ctitele naší Matky a Matky Boží Panny Marie o další příspěvky, ze kterých bychom uhradili nejen náklady archeologického průzkumu, ale také náklady, které budou spojeny se zpevněním základu sloupu a vytvořením jeho nadzemní části. Tam bude potřeba práce kvalifikovaných odborníků, naši členové vše udělat nemohou. K tomu bude nutno při realizaci osazení sloupu platit zábor nutného prostoru na staveniště, dopravu, jeřáby a mnoho dalších nákladů, bez kterých se žádná stavba neobejde. Bez vás, dárců, tuto práci nemůžeme vykonat. Stále věříme, že sloup bude v srdci Prahy a naší země opět stát. Bezdůvodným stržením a rozbitím sochy Panny Marie byla zneuctěna a zraněna Matka Boží Maria. Prosíme Vás, pomozte nám odčinit to. Prosíme nejen o finanční příspěvek, ale také, a to hlavně, o modlitby a veřejné vyhlášení souhlasu a účasti na tomto odčinění.
Co nejvíc potřebujeme v současné době
Víc než co jiného potřebujeme my všichni v současné době ochranu Panny Marie, ke které se náš národ po staletí utíkal ve svých nejtěžších chvílích. Možná, že taková chvíle v budoucnu nastane. Myslíme, že o celé historii mariánského sloupu stále ví mnoho věřících velmi málo. Jestliže projevíte zájem, rádi uvítáme, pokud nám bude dána možnost, postupně v KT krátce uveřejňovat historii mariánského sloupu a historii obnovy, která začala již ihned po stržení sloupu v r. 1918. Je to historie opravdu neuvěřitelná. Nyní se píše rok 2015. Původní termín obnovy jsme tipovali na rok 2000, přelom tisíciletí. Chtěli jsme tak symbolicky vyjádřit přelom v našem myšlení, vztahu k Panně Marii a ekumenickým vztahům vzhledem k historii našeho národa. To se nepodařilo. Za tři roky to bude už sto let, co byl mariánský sloup stržen. To je jistě snad to poslední datum, kdy by se měl sloup na Staroměstské náměstí navrátit. Ve 23. čísle KT byl v Perspektivách dán prostor dvěma evangelíkům, pedagogovi a historikovi, aby k problematice mariánského sloupu vyjádřili svůj názor. S názory prvního - učitele dějepisu pana Miroslava Soukupa nesouhlasíme. S názory uvedenými v závěru článku historika Jana Dobeše vřele souhlasíme. Jsou to stejné názory, které se snažíme již po mnoho let navrhovat a sdělovat.
Křesťanská - katolická víra k nám byla přinesena svatými Cyrilem a Metodějem. Úplně první kostel v Praze, postavený v předpolí Pražského hradu knížetem Bořivojem po návratu z Moravy, kde byl r. 883 i se sv. Ludmilou pokřtěn, byl zasvěcen Panně Marii. Jeho základy si může každý prohlédnout v průchodu na druhé nádvoří a přečíst si tam informační text. Od příchodu sv. Cyrila a Metoděje v naší zemi vždy trvala a stále trvá mariánská úcta. Nemusela nám být v pozdější době nikým „vnucována“. Proto nevidím důvod, proč bychom o odčinění zneuctění Panny Marie neměli usilovat nebo se bát či ostýchat naši víru veřejně sdělovat či vyznávat. Tento postoj není žádným nepřátelstvím. Je to pouhé hájení vlastních práv. Už prezident Masaryk řekl, že katolíci budou mít tolik práv, kolik si jich sami vybojují. Jestliže obě strany věříme v jednoho Boha, byť k němu kráčíme různými cestami, nemuseli bychom si v dalším tisíciletí stále vyčítat, co si naši předci vzájemně udělali. Hlavní křesťanskou vlastností je odpuštění, vzájemná láska a tolerance. Jestliže to nedokážeme my, křesťané, kdo už jiný. Jakým jsme potom příkladem lidem, kteří nevěří nebo víru hledají. Jak má bez těchto vlastností lidská společnost a konkrétně naše země žít. Obnovený mariánský sloup by tuto snahu měl odrážet. Sám se po celou dobu práce na obnově sloupu starám hlavně o stránku umělecko – historickou a sochařsko-restaurátorskou, což jsou mé pracovní obory. Tato práce je již hotova. Jestliže ale touto prací nebude naplněn duchovní obsah celého díla, bude to jen mrtvé seskupení opracovaných kamenů. Proto je nyní třeba se vyjadřovat k otázkám duchovním, které jsou ne méně, ale i více důležité. Připojte se, prosím, veřejně k tomuto dílu. Podpořte nás modlitbou, slovem, darem. Také věříme, že i město Praha naši práci uzná a nabídku mariánského sloupu na Staroměstské náměstí přijme.
Ať Bůh žehná tomuto dílu a Panna Maria ať celý náš národ ochraňuje!
P. S. vyjádřete, prosím, své názory v dopisech čtenářů zde nebo na stránkách Společnosti: mariansky.sloup@post.cz. Číslo konta, na které lze posílat příspěvky: 1938098349/0800
